Tekuté tapety v praxi

Viděli jste někdy tekuté tapety nanesené na omítce? Může vám připadat, že se jedná o moderní způsob úpravy zdiva v interiéru, ale není to tak docela pravda. Pouze se dnes tato technika dostává do popředí zájmu, aby konkurovala klasickým papírovým tapetám v rolích, ovšem lidstvo se s ní seznámilo již mnohem dříve.

S tekutými tapetami se lidé seznámili již v Japonsku před několika sty lety, na tuto tradici navázala současná výroba, aby nám přinášela nové vzory a nové možnosti, které tato technologie umožňuje.

Miliony vzorů a barev – kombinací barev a vzorů existuje nepřeberné množství, můžete se orientovat podle dostupných vzorkovníků a můžete si také vytvořit vlastní řešení smícháním více druhů tapet v různém poměru. Je to něco podobného, jako míchání syntetických či vodou ředitelných barev, s tím rozdílem, že tady do hry vstupují různě velké mechanické částice.

Mechanické částice – ty tvoří v tekutých tapetách převážně celulóza a zbývající podíl připadá na bavlnu, slídu, hedvábí a další přírodní materiály. Jde tedy o čistě ekologickou záležitost, která nezatěžuje životní prostředí, a s níž můžete směle vyrukovat i do dětského pokoje. Anebo je použít tam, kde interiér obývají alergici a lidé chronicky nemocní, kterým vadí syntetické materiály.

Dobře se nanáší – k aplikaci tekutých tapet dle ceníku potřebujete pouze plastovou, dřevěnou či plechovou stěrku a špachtli a postupujete podobně, jako zedníci při nanášení vápenného štuku. Nikde tedy nejsou žádné spáry a viditelné spoje, což je bohužel typickým neduhem papírových tapet. U tapet z papíru vyvstává další problém, a sice to, že téměř věrně kopírují podklad, takže pod nimi mohou být viditelné drobné nerovnosti, praskliny, výstupky nebo otvory. Tekutá tapeta většinu drobných nerovností zahladí a překryje celistvou vrstvou.