Šumavou vlakem, na kole i pěšky
Zajímavým cílem výletu jsou určitě Klatovy v podhůří Šumavy. Tato malebná osada s kořeny sahajícími až do 12 století se ve 13. století z vůle krále Přemysla Otakara II. stala královským městem a když v něm následně Václav II. povolil ražbu jednostranně označených dutých mincí, město posílilo svůj význam a je spjato s dějinami naší země. Po velkém požáru o sobě dalo vědět až za vlády Karla IV., kdy se stalo významným centrem obchodu a král je poctil svou návštěvou.
Později bylo o městě slyšet jako o sídlu gestapa a o místě hromadné popravy 73 českých vlastenců. Za návštěvu určitě stojí Černá věž ze 16. století vysoká 71 m a katakomby pod barokním kostelem. Dalším zajímavým zastavením je Švihov a jeho vodní hrad, který je jedinou stavbou tohoto typu u nás. Památku postavili původně Rýzmberkové jako vodní tvrz. Poté, co se v ní na čas usadili husité se tvrz vrátila původnímu rodu zpět a Půta z Rýzmberka ji přestavěl na mohutný hrad. V průběhu let byl hrad opuštěný, poté sloužil jako zemědělská usedlost a chátral. Zaslouženou péči dostal až po druhé světové válce. 
Rabí je zřícenina hradu a velice frekventovaná pamětihodnost kraje, kde se pořádají různé kulturní akce a trhy. Hrad se vepsal do dějin jako místo, kde přišel o své druhé oko Jan Žižka. Pro všechny milovníky toulek přírodou se nabízí se svými 68 tisíci hektary Národní park Šumava a celá Chráněná krajinná oblast Šumava se svými 94 tisíci hektary úchvatné přírody, která je i pod ochranou mezinárodní organizace UNESCO. Když ve čtvrtohorách došlo k ochlazení klimatu, vzniklo na Šumavě několik ledovců, ze kterých se dodnes zachovali ledovcová jezera. S chladem sem pronikly i některé zajímavé severské druhy rostlin a najdeme zde zajímavá rašeliniště nebo třeba pramen Vltavy na svahu Černé hory. Od 80.let se zde díky ochráncům přírody vrací do volné přírody rys ostrovid, liška, lasice, hranostaj, jezevec nebo vydra.